Už umíš ukládat data do proměnných a provádět s nimi různé operace. Také umíš pracovat se vstupem a výstupem v Pythonu. Nyní je čas posunout se na další úroveň a naučit se, jak řídit tok kódu pomocí podmínek. Jak už název napovídá, podmínky umožňují spustit určitou část kódu pouze tehdy, pokud je splněna nějaká podmínka.

Představ si, že programuješ jednoduchou hru:

1. Tajná proměnná bude obsahovat číslo od 1 do 10.
2. Hráč má tři pokusy na uhodnutí tohoto čísla.
3. V každém pokusu se hra zeptá na hráčův tip a následně mu oznámí, zda se trefil nebo ne.

I když to zní jako jednoduchá hra, poskytuje skvělou příležitost k pochopení toho, jak podmínky fungují.

Podmínky a Větvení Kódu

Všimni si, že ve hře se objevuje něco nového. Doteď se vše dělo postupně, od začátku až do konce, a žádná část kódu nebyla vynechána. Na diagramu by to vypadalo takto:

Nyní ale některé části kódu budou vykonány pouze tehdy, pokud bude splněna určitá podmínka. Například, pokud hráč uhodne číslo, program vypíše „Uhodls“, jinak vypíše „Neuhodls“. Tento princip se nazývá větvení kódu, protože se „tok“ kódu větví na různé části, které se vykonají jenom podmínečně.

Na diagramu máš zvýrazněny dva možné “toky”. Jeden pokud se tip nerovná tajne_cislo a druhý pokud se tip rovná tajne_cislo.

Kdy už jsme začali s diagramy, tak těmto se říká UML diagramy aktivit. Budeme je od teď používat, abychom ti pomohli lépe pochopit, jak kód funguje. Něco více se o nich dozvíš ve speciálním článku později.

Podmínky jsou základním stavebním kamenem programování. Umožňují tvým programům reagovat na různé situace a vstupy různým způsobem.

Pomocí podmínek:

• Webové stránky rozhodují, jaký obsah ti zobrazí, například na základě přihlašovacího jména a hesla.
• Hry určují, zda narazíš do stěny nebo trefíš protihráče.
• Aplikace kontrolují, zda je uživatel oprávněn vykonat určitou akci.
• atd.

Podmínky jsou všude!